jsou cukry, pro které jsou často používána zastaralá synonyma - glycidy, uhlohydráty, karbohydráty, uhlovodany jsou hlavním zdrojem energie pro organizmus. Pokryjí polovinu a často dokonce valnou většinu energetické potřeby člověka, zpravidla 50 - 80 %.

Sacharidy přijaté ve stravě jsou v trávicím traktu postupně rozloženy (rozštěpeny) na monosacharidy, které jsou pak v tenkém střevě vstřebány a přeneseny krevním oběhem do jater. V játrech dochází k přeměně všech monosacharidů na glukózu, která je buď dále uvolňována do krevního oběhu, nebo je v játrech uskladněna ve formě zásobního cukru - glykogenu (tzv. živočišného škrobu). Glykogen je pak z jater uvolňován do krevního oběhu v případě vyšších požadavků svalů na energii, nebo při jinak způsobeném snížení hladiny cukru v krvi. Glykogen se též tvoří ve svalových buňkách.

Jednotlivé typy sacharidů jsou v potravě zastoupeny velmi rovnoměrně. Tyto lze rozdělit následovně:

• Monosacharidy - glukóza, fruktóza
• Disacharidy - sacharóza, laktóza, maltóza
• Oligosacharidy - rafinóza, maltotrióza, oligofruktóza
• Polysacharidy - škrob, inulin, glykogen

Při stručnějším třídění se dají sacharidy dělit na monosacharidy a polysacharidy:

• Monosocharidy (jednoduché sacharidy) jsou složeny z jediné molekuly cukru. Pro organizmus jsou nejrychleji využitelné (hroznový cukr - glukóza, ovocný cukr - fruktóza, med).
• Polysacharidy (složené sacharidy) jsou složeny z různě dlohých řetězců, jejichž stavebními kameny jsou monosacharidy, nejčastěji glukóza. Takto přijatá energie se uvolňuje postupně. Polysacharidy by měly tvořit zhruba 70 % celkově přijaté energie (škrob v obilovinách, zelenině apod.).