Slovník pojmů
Aminokyseliny
jsou základní stavební složkou bílkovin a logicky tedy i všech buněk v lidském těle. Jednotlivé aminokyseliny jsou mezi sebou spojeny tzv. peptidovými vazbami, kde aminoskupina jedné aminokyseliny se váže karboxylovou skupinu druhé aminokyseliny a tvoří tak delší řetězce. Pokud je počet eminokyselin v řetězci v počtu jednotek až desítek, hovoříme o peptidech, pokud jsou řetězce delší, jedná se o bílkoviny, neboli proteiny.
Základních aminokyselin používaných pro stavbu bílkovin je 20 - 24. Aminokyseliny rozdělujeme na:
Esenciální (nezbytné), které musí organizmus přijmout v potravě, neboť si je nedovede sám vytvořit
Neesenciální (postradatelné), které organizmus sice potřebuje, ale dokáže si je vytvořit
Někdy se hovoří ještě o aminokyselinách semiesenciálních, které tělo dokáže tvořit pouze v omezeném množství. Esenciální aminokyseliny jsou například: Leucin, Isoleucin, Valin, neesenciální jsou například: Glutamin, Taurin, Glycin.
Samostatně užité aminokyseliny mají specifické účinky na lidský organizmus. Mezi jejich všeobecné účinky však patří urychlení regenerace, obnova energetických zásob, ochrana svalové hmoty při dietách, podpora novotvorby svalové hmoty atd.
Aminokyselin je kolem dvaceti a výsledných bílkovin jsou tisíce. Bílkovinami jsou například enzymy, stavební bílkoviny, protilátky, hormony, ale i dokonce různé toxiny (jedy) a nebo i některá antibiotika.
Další pojmy!
%7Cutmcsr%3D(direct)%7Cutmcmd%3D(none)%3B%2B__utmv%3D55378572.noscript){kind=small}
.jpg)
.jpg)
